Dlouho jsem se rozhodoval, zda zveřejnit tuto reportáž ležící od dubna 1999 v mém pomyslném "šuplíku". Nakonec mi přišlo líto obrazového materiálu pořízeného v pěstírně nejvíce propagované na veřejnosti, jejíž majitelé měli do roku 1989 "vedoucí úlohu" v zavádění nejvýnosnějších metod pěstování vodních (i do vody vůbec nepatřících) rostlin a jejich dodávek pro české i slovenské akvaristické obchody. Pamětníci - čtenáři AT - si jistě vzpomenou na Ratajem sen. ještě za totality připravovanou "normu" pro obor akvarijních rostlin (jež měla pravděpodobně upevnit postavení tehdy ještě "státní" pěstírny jako hlavního dodavatele vodních rostlin v bývalé ČSSR). Poslední informace v AT pocházejí z roku 1990...

   Z ekonomie je známa zákonitost, kdy v tržním prostředí (svobodně se u nás rozvíjejícím po roce l990) činnosti vytvářející enormní zisk přitahují konkurenty a vstup nových firem způsobuje s časovým odstupem ostrý konkurenční boj a převahu nabídky nad poptávkou. Podobný prudký nárust firem, zabývajících se pěstováním "akvarijních kytek" na suchu bylo možno u nás sledovat v devadesátých letech. Zatímco české květinářské firmy se hroutily v ostrém souboji s cenami dovážených zahraničních výpěstků, s českými pěstiteli "kytek pro akvaristiku" se doslova roztrhl pytel. Ty, kteří dříve alespoň část rostlin (pravých vodních) pěstovali ve sklenících s bazény nebo dokonce v akváriích, tlačili obchodníci se zvířaty všeho druhu k pěstování "mechanicky odolných kytek". Samozřejmě i pod vlivem neseriózní reklamy. Nepříliš chvályhodnou úlohu zde sehrál - a dodnes (aktualizováno 07-2001) se nezměnil - také jediný český (dříve česko-slovenský) časopis Akvárium, terárium - dnes privátní: majitel Jos. Lonský, Praha
(viz Akvarijní rostliny, emerzní kytky a obchodní etika nebo "Apríl v červenci?"), který zcela selhal coby nezávislý akvaristický časopis schopný informovat o pochybných praktikách záváděných do akvaristiky.

   Ukázalo se nakonec, že stagnující odbyt "kytek" je nutno doplnit ziskem z různých "preparátů" na podporu jejich růstu. (O tom, že mnoho druhů rostlin nabízených pro akvária nemá schopnost vytvořit ponořenou růstovou formu, si můžete přečíst v jiné části těchto stránek.) Obchod s lidskou neinformovaností se točí dál, následující obrazový materiál s doplňujícím komentářem pomůže čtenáři v orientaci, kde začíná celý kolotoč motivovaný především obchodními zájmy majitelů firem (nejen té, která měla a snad ještě i má vůdčí úlohu v propagaci zmíněných metod, ale i ostatních, "v závěsu" konkurujících o nejistý podíl na českém trhu).

   Přirozeným se také stal ústup masového zájmu o akvaristiku, tolik rozšířenou (nejen z ekonomických důvodů) v totalitním období. Nakonec - koho by bavilo neustále nakupovat zboží, které po krátkém čase pobytu ve vodě "chcípne"? Nedostatek či spíše neexistence (v češtině psané kvalitní odborné) literatury o pěstování akvarijních rostlin a chybějící pozitivní příklady ve veřejně dostupných akváriích výrazným způsobem přispívají k ochabujícímu zájmu široké veřejnosti o okrasná rostlinová akvária (např. "holandského typu").

   Ačkoli se objevují (v poslední době - rok 2000-2001) pokusy o "kopírování" nádrží osázených akvarijními rostlinami publikovaných v zahraničí japonským fotografem Takashi Amanem (Amano), opravdu úspěšných příkladů lze u nás najít jen velmi málo. Skutečně trvale funkčních akvárií s rostoucími akvarijními rostlinami je v naší zemi jako šafránu, veřejně přístupných ještě méně...

   Níže uvedené fotografie byly pořízeny v Šumperku, ve sklenících fy Karel Rataj - syn a otec 18. dubna 1999. V odpoledních hodinách (v neděli) zde byl pro obchodníky a odbornou veřejnost pořádán "den otevřených dveří" spojený s přednáškami - předváděním výrobků a propagací firmy. Zahlédl jsem zde řadu známých osobností - akvaristů i obchodníků... Musím říci, že ze strany firmy bylo vše dobře připraveno a zorganizováno. "Vpustit" do skleníků veřejnost (byť v omezené míře) byl odvážný čin s těžko předvídatelnými důsledky na postoj návštěvníků k pěstování "akvarijních" rostlin...

    V "oddechovém" čase po předváděcích přednáškách se před vstupem do provozovny vytvořila fronta zájemců o prohlídku skleníků, v nichž je pěstována část sortimentu rostlin dodávaných (nejen) na český trh... Druhá část sortimentu (zvláště v zimních a jarních měsících) je dovážena (letecky) ze Singapuru (možná i z jiných asijských zemí) z místních pěstíren pod širým nebem. Ve sklenících je krátkodobě skladována v nádržích s vodou až do okamžiku prodeje zákazníkům...

   Zájem (nejen) obchodní veřejnosti byl značný. Sál, ve kterém probíhala obchodní prezentace, byl při zahájení zaplněn do posledního místa. Nechybělo ani lehké občerstvení připravené pro účastníky. Největší pozornost návštěvníků však byla zaměřena na interiéry pěstírenských prostor ve vytápěných sklenících...

...Plastové nádrže s emerzními (na suchu rostoucími) porosty byly pro mnohé návštěvníky zklamáním. Nádrže s vodou jsou využívány především k přechovávání rostlin z asijských dodávek. Jen málo druhů ponořených ve vodě zde skutečně vyrostlo. Mnohé byly jen volně položeny na hladině, přichystané k brzké expedici do obchodů...

...Na hladině plavalo množství emerzně vypěstovaných šípatkovců (E.  "bleheri" z importu?) se zastřiženými kořeny společně s tokozelkou - vodním hyacintem (Eichhornia crassipes)...

...Plastové nádrže v nejstarším ze skleníků přežily již nejméně dvě desítky let, "bedny" pod stropem skleníku jsou výbojková osvětlovací tělesa. Skutečnost, že ve vodě byly zasázené rostliny se zjevnými znaky charakteristickými pro emerzní růst, nebyla překvapením.

...Na horním snímku je snadno rozeznatelná Shinnersia rivularis, která dokáže v příznivých světelných podmínkách velmi dobře růst ve vodě a pod hladinou vytvořit půvabný hustý trs svěže zelených listů. Tato měla na lodyhách emerzní "chloupky", avšak vzhledově je se submerzní formou na první pohled totožná...

Heteranthera zosterifolia (nahoře) má v submerzní formě konce listů zašpičatělé. I tato byla pravděpodobně nasázena do vody až vypěstovaná emerzně (na suchu). Velmi dobře dokáže růst pod vodou v akváriu při dobrém osvětlení a výživě. Je vhodná k vytváření větších "trsů" světle zelené barvy nade dnem akvária.

Kvetoucí Cabomba (piauhyensis? - nahoře) nasázená přesně v délce vhodné k prodeji jistě nevyrostla a nevykvetla v podmínkách této nádrže. (Pravděpodobný import z Asie) S pěstováním rostlin rodu Cabomba mají akvaristé velké potíže - v žádném případě nepatří do rukou začátečníků bez možnosti používání vody s nízkým obsahem rozpuštěných solí...

Jiný (zelený) druh Cabomba (caroliniana? - nahoře) se "skrýval" před očima návštěvníků pod rostlinami plovoucími na zastíněné hladině nádrže s vodou...

Vodní plocha nádrží tvoří jen malou část z celkové plochy skleníků. Tím více přitahovala zvědavé oči některých návštěvníků i mého fotoaparátu po prořídnutí první vlny zájmu...

Pokračování... viz 2. část