2-3. Ruduchy ("černá řasa") - Rhodophyta
Z přibližně 200 druhů vyskytujících se ve sladkých vodách jsem v akváriích zatím zjistil
pouze dva (běžný výskyt). Proč právě tyto dva druhy ruduch (charakteristické šedomodrým až
načernalým zbarvením) se usídlily v našich akváriích a odkud pocházejí - to je třeba teprve
podrobit zkoumání. Jako novinku jsem objevil (05-2002) v nádrži jednoho brněnského
akvaristy (rostlinová, dno silně zanesené detritem) spolu s dalšími řasami a ruduchami také
třetí (nahnědlý) druh. Liší se barvou a je spíše vzácný a zajímavý, než že by mohl být
obtížný.
Nejobávanější - a podmínkami růstu zřejmě velmi odlišná od ostatních, je ruducha nazývaná
2-3.01 "Černá štětičková řasa" - ruducha
Štětičková ruducha - na rozdíl od všech ostatních zde uvedených druhů řas - se v mých
akváriích za celou dobu, co se zabývám akvaristikou a akvarijními rostlinami, nikdy nevyskytla.
Neznám pravou příčinu, ale na rozdíl od mnoha dalších akvaristů nepoužívám žádnou nucenou
filtraci vody (zejména ne externí čerpadlové filtry s tzv. "biologickým" režimem
provozu) a také nepřidávám uměle žádná hnojiva. V poslední době (od 08. 2002) mám možnost
pozorovat vývoj této ruduchy v jedné velké okrasné nádrži, do které byla zanesena již při
zakládání na listech kryptokoryny. V této nádrži se nijak viditelně nešíří (ani se nezvětšuje
na listech), objevila se však na pařezu ponořeném ve vodě na jeho nejméně osvětlených částech.
To napovídá, že růst těchto ruduch (jako jeden z významných růstových faktorů) skutečně
podporují nerozložené organické látky ve vodním prostředí. Po více než měsíci od založení
akvária (bez výměny vody) s přiměřenou, ale početnou rybí osádkou, ruducha z akvária
prakticky vymizela. Představa některých akvaristů, že se štětičková ruducha šíří přenosem (bez
ohledu na podmínky v akváriu), je podle mého názoru zcela mylná. Ve sledovaném akváriu
(cca 1500 l vody) bohatě osázeném rostlinami je také biologický (nitrifikační) filtr,
pracuje však pouze s čistou vodou. Nedochází v něm tedy k rozkladu hromadících se hrubých
částic detritu, což by mohla být také jedna z možných příčin podporujících její růst.
Podobný pokus (na můj popud) provedl jeden kolega
- akvarista chovatel, který si do svých akvárií (s rychlým pohybem vody vyvolaným filtrací)
vložil velký trs Anubias barteri var. nana hustě porostlý touto "černou
štětičkovou" ruduchou. V akváriu s pravidelně obměňovanou vodou postupně vymizela z celého
trsu. Tento chovatel na základě řady zkušeností s vymizením a v jiných nádržích zas intenzívním
šířením jemné štětičkové ruduchy vidí hlavní příčinu, která podporuje její bujení, ve
"staré vodě". Což v "překladu" do běžného jazyka znamená, že je nutno
se vyvarovat nadměrného počtu ryb v akváriu bez pravidelného čištění dna a částečné výměny vody
za čerstvou. Výměnou vody totiž odstraňujeme z akvária nejen detrit (odkalování dna) a rozložené
i čerstvé rybí exkrety, ale i ty látky (např. některé organické sloučeniny nerozložitelné
biologickou cestou), které zůstávají ve vodním roztoku (viz zažloutlá voda v akváriu). Tyto látky
právě ruduchy dokáží využívat (částečná heterotrofie) ke své výživě a růstu.
Přesto však zřejmě existují nějaké další důležité podpůrné okolnosti, které vyvolají bujení
této ruduchy. "Stará voda" a písek s nadbytkem detritu ještě nemusí být hlavní
(postačující) podmínkou jejího rozvoje (čemuž nasvědčují mé zkušenosti s rostlinovými nádržemi
bez nucené filtrace).
Štětičkový druh zjevně neroste automaticky tam, kde ostatní zde uvedené řasy:
akvária s relativním nadbytkem živin a odpadních produktů (exkretů) ryb ve vodě. Více si
zatím netroufám říci, avšak některé souvislosti jejich růstu vysvětluje (po mnoha provedených
pozorováních) C. Kasselmannová ve své knize [2].
Ve spolupráci s dalšími akvaristy autorka zjistila, že u mnoha akvárií s uměle přidávanými
preparáty zvyšujícími obsah železa ve vodě (hnojiva) je nápadná korelace (souběh) výskytu černé
štětičkové ruduchy. Pouhé zastavení přídavků železnatých hnojiv a pravidelná výměna části vody
vedly k omezení či úplnému zastavení růstu ruduchy. Není to jediná příčina, nicméně je zřejmě
důležitá. V řadě případů ruducha roste i bez přídavků umělých železnatých hnojiv. Zde považuji
za vhodné čtenáře upozornit na skutečnost, že dávkování Fe a jeho "měření" kapkovými
indikátory doporučené firmami má jistou "mezeru". Nikdo totiž nezná optimální množství
železa potřebné pro konkrétní druhy rostlin v daných podmínkách konkrétního akvária. Proto
paušálně doporučované hodnoty jsou jen jakýmsi "hokus pokusem", kde snadno (podobně
jako u sycení oxidem uhličitým) může dojít k předávkování či jen pouhému plýtvání.
2-3.02 "Černá vousatá řasa" - ruducha
Použitý název není v naší zemi zřejmě příliš zažitý, nicméně jej považuji za vhodný. Tento
druh (podle mých pozorování) roste nejlépe na rostlinách v akváriích dlouhodobě silně zatížených
množstvím ryb a rybích exkretů. Vytváří husté, i přes 1 cm dlouhé hrubší "vousaté"
porosty především na okrajích, při silném napadení i na větších plochách povrchu vyšších
(akvarijních) rostlin. Nejvíce jsou napadeny starší listy. Je zcela zřejmé, že rozvoj těchto
vousatých ruduch je podporován nahromaděním rozkládajících se organických látek (navíc často
rozptýlených ve sloupci vody) v nádrži. Nezasáhneme-li včas proti bujení vousaté ruduchy
pravidelnou obměnou vody, vyčištěním akvária od přebytku detritu, případně mechanickým
odstraněním nejvíce napadených listů akvarijních rostlin, naroste nám do "obřích
kudrlinkových" porostů - viz dále...
2-3.03 "Černá kudrlinková řasa" - ruducha
I tento název je pouze pracovní a použil jsem jej pro charakteristický vzhled ruduchy.
Jak se ukázalo porovnáním pod mikroskopem, tato "kudrlinková ruducha" je zřejmě jen do
velikosti rozbujelým předchozím druhem (Pravděpodobně patří do rodu Compsopogon).
Narůstá do velikosti podstatně přesahující velikost předchozích dvou představených - řádově
několik centimetrů délky (po rozvinutí zakroucených stélek možná i více, než 10 cm). Roste
nejčastěji přichycena na listech rostlin vystavených intenzívnímu osvětlení v akváriích se
starší vodou zatíženou větším množstvím ryb. Vytváří načernalé kudrlinkovité chuchvalce, které
jsou však poměrně křehké. Vyskytuje se především v dobře osvětlených a rybami silně zatížených
akváriích a je snadné její růst poškodit pravidelnou výměnou části vody v akváriu.
Po takto zavedeném režimu samovolně z akvária vymizí. Zde je souvislost mezi obsahem
nerozložených odpadních produktů ryb v akváriu a bujením tohoto druhu zcela zřejmá
(nespočetněkrát jsem si tuto závislost ověřil ve svých akváriích).
2-3.04 !!! Novinka !!! - nahnědlá "lístková" - ruducha
Tento v akváriích zřejmě zcela nový a vzácně se vyskytující nahnědlý druh jsem
objevil zcela náhodně v akváriu jednoho z mých přátel. Zaujala mne pravidelná prostorová
struktura (přirostlá na hrubším písku dna akvária) tvořící se pravidelným větvením stélky.
Podrobnější pohled lupou (a později i pod mikroskopem) ukázal, že se stavbou těla tato primitivní
rostlinka podobá některým mořským druhům, a je na první pohled významně odlišná od předešlých
tří. Tvorbou plochých, listům vyšších rostlin podobných stélek pravidelně se větvících
v prostoru, je (zvláště pod mikroskopem) velmi ozdobná. Zajímavé jsou i některé starší listovitě
rozšířené stélky, v nichž jsou na podrobnějších snímcích zřetelně viditelné pravidelné otvory
nápadně připomínající "dírkaté" listy madagaskarských kalatek
(Aponogeton madagascariensis).
Než o její likvidaci, uvažuji spíš o způsobu, jak zajímavou rostlinku udržet a rozmnožit
pro případné další pozorování. Je pravděpodobné, že tato křehká kráska mezi "řasami"
bude spíše vyhledávána, než zatracována...
Může být i zajímavé sledovat, zda se skutečně jednalo o zcela výjimečný a náhodný výskyt,
nebo zda jde o prvního "průzkumníka" hledajícího své místo i v našich akváriích,
šířícího se přenosem ryb, rostlin či jiných součástí interiéru akvária.
Pokračování (v přípravě):
O metodách, jak růst řas v akváriích potlačovat...