AKVARIJNÍ ROSTLINY
 
EMERZNÍ "KYTKY"
a
OBCHODNÍ ETIKA...

Téma z diskuse na akvarium.cz : 20. - 24. července 2000 rozvedené do podrobností...

VE  SVOBODNÉ  DISKUSI  ODHALENÉ
    ZÁKULISÍ  JEDNOHO  PROBLÉMU...

 

AKVÁRIUM - Vladimír Pelikán - AKVÁRIUM

 
  Stewe ( 20.7.2000 - 22:52 )
  Rostliny
   Stránky, kde je poměrně dost fotek /nebo kreseb/ rostlin včetně základních údajů: www.tropica.dk/plants.htm
  Vladimír Pelikán ( 21.7.2000 - 00:56 )
  Re: Rostliny
   A nepřipadlo vám divné, že Tropica, taková velká obchodní a pěstírenská firma, není schopna udělat po několika letech provozu na www pořádné fotky rostlin vypěstovaných ve vodě ?
  Lucky ( 21.7.2000 - 10:43 )
  Re: Rostliny
   Pro všechny, kteří nepochopili Re: Rostliny od Vladimíra Pelikána, překládám do češtiny: "Kupujte akvarijní rostliny pěstované pouze submerzně, protože emerzně pěstované vám neporostou". Aspoň si tedy myslím, že jste to tak měli pochopit.
   Takže abychom si tady stále nemazali med kolem huby, tak já si teda klidně rýpnu. O tom, že emerzně pěstované rostliny jsou pěstitelsky méně ekonomicky náročné, není sporu. O tom, že takto pěstované rostliny v akváriu nerostou, už podle mě má cenu diskutovat. Protože když si zakoupíte akvarijní komplet: 250 l akvárium se dvěma zářivkami po 36W, těžko můžete předpokládat, že tam "něco" poroste (možná hnědá řasa). Takže přátelé svitťe pořádně, bublejte CO2 a porostou vám i emerzně pěstované, možná i plastikové. Možná se budou déle adaptovat, ale určitě porostou. A už se těším, až mi někdo sdělí, kde se nachází "submerzní" pěstírna velikosti Tropica.

   Takže čekám Re: se zdviženou hlavou a nastavenou tváří.
  Vladimír Pelikán ( 22.7.2000 - 00:01 )
  Re: Rostliny
   Díky Luckymu za start této diskuse. Kdybych neměl tlumočníka, asi by mě čtenáři nepochopili. (?!)
   Já jsem dalek tvrzení, že všechny rostliny vypěstované na suchu neporostou v akváriu. Jistě však v akváriu neporostou ty druhy, které do vody vůbec nepatří a nikdy ve vodě nerostou. Určitě mají šanci růst např. všechny echinodory. Problém je v tom, že typicky submerzní (ponořené) druhy, které se na suchu vůbec produktivně pěstovat nedají, nám jaksi vymizely z nabídky. Přitom jsou to právě tyto druhy, které v akváriu často rostou bez jakékoliv zvláštní péče. Takzvané "plevele", které se dříve šířily z ruky do ruky a zamořovaly naše akvária bujnými porosty dnes v obchodech nikdo nenabízí. Submerzní rostliny jen těžko snášejí často velmi hrubé zacházení odborníků na prodej psích a kočičích krmiv. Ale to je na dlouhé povídání...

   Za evidentní podvod považuji prodej různých Hemigraphis-ů, Tradescantií, atd. atd.

Vloženo dodatečně:

DRUHY NEVHODNÉ PRO SUBMERZNÍ PĚSTOVÁNÍ V AKVÁRIU

    Uvádím některé druhy a rody prodávané jako "akvarijní" - do akvária nehodící se druhy rostlin. S úspěchem je však tyto "kytky" možné pěstovat ve vlhkém teráriu, některé i jako pokojové. Seznam není vyčerpávající (těžko je možné podchytit všechny typicky suchozemské druhy, které jsou v obchodech vydávány za "vodní rostliny" - na suchu rostoucích druhů je mnohem více, než pravých vodních a "obojživelných" vhodných pro využití v akváriu). Je také otázkou, zda nezkušený zákazník tyto druhy dokáže bez fotografií (a bez jmenovek v obchodech) rozeznat. Mnoho jich má Rataj ve svých knihách (pro akvaristy) a najdete je i v časopise AT. A mezi pokojovými rostlinami. Je řada rodů, které mají zástupce v obou skupinách (typický je rod Hygrophila, Bacopa, Alternanthera, Ludwigia, Rotala a další). Velmi těžko je možné určit přesnou hranici a vést spory o ten či onen druh. Propříště považuji za vhodnější uvádět postupně všechny druhy schopné pěstování v akváriu i bez dosycování vody CO2.

   Acorus;    Aglaonema;    Alternanthera (některé druhy je možné pěstovat i ve vodě);    Bolbitis heteroclita;    Calamus;    Caladium;    Cordyline;    Crinum purpurascens;    Cryptocoryne ciliata, lingua, versteegi;    Cyperus;    Dieffenbachia;    Dracaena;    Epipremnum;    Fittonia;    Hemigraphis;    Houttuynia;    Hygrophila (Nomaphila): spec."Red", salicifolia, angustifolia atd;    Gymnocoronis;    Chamaerodea;    Chlorophytum;    Lagenandra;    Ophiopogon;    Peliosanthes;    Piptospatha;    Polygonum;    Raphidophora;    Reineckia;    Ricciocarpus;    Rorippa;    Samolus;    Saururus;    Selaginella;    Schismatoglottia;    Spathiphyllum;    Spiranthes;    Syngonium;    Tradescantia;    Trichomanes a  mnoho dalších.


 
  MM ( 22.7.2000 - 14:14 )
  Emerzní rostliny v akváriu (Re: Rostliny)

   Do zajímavé diskuse o původu prodávaných akvarijních rostlin bych se rád zapojil reakcí na Luckyho příspěvek. Tvrdí se v něm (zjednodušeně řečeno), že emerzně (na suchu) pěstované vodní rostliny se submerznímu (tj. podvodnímu) způsobu života postupně plně přizpůsobí, stačí, když jim vytvoříme vhodné podmínky. Z toho jsem odvodil, že Lucky nespatřuje (zjednodušeně řečeno) téměř žádný rozdíl mezi emerzně a submerzně pěstovanými jedinci. Na to bych chtěl reagovat následujícími řádky:

   Emerzně pěstovaní jedinci obojživelných druhů rostlin jsou adaptováni na jiné podmínky. Mnohé z těchto adaptací jsou nevratné. Trvalá pletiva rostlin (na rozdíl od tkání živočichů) totiž nemají regenerační schopnost. To znamená, že jednou vytvořený orgán (například list) takový zůstane až do smrti. Pouze ty orgány, které vyrostly v novém prostředí (tj. v akváriu) se mohou novým podmínkám přizpůsobit. Emerzní jedinci se od submerzních liší například následujícími znaky:

   1) Na povrchu listů i stonků mají silnější kutikulu (ochrannou izolační vrstvu, která brání ztrátám vody). Ve vodě naopak tato vrstva zbytečně brání pronikání živin (solí a CO2) do rostliny. Příliš silná kutikula také znesnadňuje účinnou obranu pokožky proti řasám a povrchovým parazitům.

   2) Rostlina je zvyklá na dostatek CO2, kterého je ve vzduchu mnohem více než ve vodě. Po přenesení do akvária si proto neumí tuto nutnou živinu obstarat účinnějším způsobem (například mnohé submerzní rostliny umějí absorbovat CO2 během noci díky karboxylaci fosfoenolpyruvátu a jeho následnému ukládání v podobě kyseliny jablečné). Podobně to platí také o kyslíku. Ve vodě je ho relativní nedostatek a proto mohutné vrstvy buněk u submerzních jedinců hůře odolávají útokům anaerobních (hnilobných) bakterií. Jinými slovy, snáze zahnívají.

   3) Rostlina je adaptována na příjem vody a minerálních solí výhradně pomocí kořenů. Proto mají mohutnější kořenový systém a dobře vyvinutou soustavu cévních svazků. Po přenesení do vody se obě soustavy stávají téměř zbytečnými a na jejich "údržbu" rostlina zbytečně plýtvá energií. Podobně zbytečná jsou i zpevňovací pletiva (hlavně kolenchym), jehož udržování ve vodě také rostlinu zbytečně vysiluje.

   4) Nadzemní části emerzně pěstovaných rostlin jsou přizpůsobeny nedostatku vody. V buňkách proto bývá vyšší koncentrace solí, což usnadňuje příjem vody z okolí. Ve sladkovodním akváriu je vody naopak nadbytek (odborně se tomu říká "hypotonické prostředí"). Vlivem vysokého gradientu solí na buněčné membráně roste osmotický tlak, buňky bobtnají a pokud nemají dostatečně vyvinutou buněčnou stěnu (což platí hlavně pro nejcennější mladé buňky vzrostných vrcholů), mohou i prasknout.

   5) Mnohé druhy mají v emerzních podmínkách odlišný metabolismus. Některé z nich dokonce svými kořeny uvolňují do okolí tzv. alelopatické látky, které brzdí růst ostatních druhů rostlin. U ryze submerzních jedinců se tato forma "konkurenčního boje" nevyskytuje - byla by totiž zbytečná (vzhledem k rychlému odplavení alelopatických látek vodou). Emerzně pěstovaní jedinci však v této "chemické válce" pokračují i v akváriu - v lepším případě to brzdí růst ostatních rostlin, v horším případě to může dokonce negativně působit i na ryby.

   Shrnuto: Emerzně pěstované vodní rostliny po přenesení do akvária strádají. Rostou pomaleji a hůře odolávají vlivům prostředí. K jejich přežití musíme v akváriu udržovat mnohem lepší podmínky (např. více světla, více CO2 a více minerálních solí), než u submerzních jedinců. Mnohé z emerzních rostlin se sice postupně adaptují a po čase začnou bujně růst, ovšem u submerzně pěstovaných rostlin to trvá mnohem kratší dobu a s mnohem menšími ztrátami.

  MM ( 22.7.2000 - 14:16 )
  K etice prodeje rostlin (také Re: Rostliny)

   Když si kupuji plzeňské pivo, předpokládám, že bylo vyrobeno v Plzni. Když si kupuji vodní rostliny, očekávám, že byly vypěstovány ve vodě.

   V předcházejícím příspěvku jsem se snažil vysvětlit, proč považuji emerzní rostliny z velkopěstíren za mnohem choulostivější než "poctivé" submerzní jedince vypěstované pod vodou. Kdybych si jako zákazník mohl vybrat, neváhal bych ani minutu. Bohužel, vybrat si nemohu, protože v prodejnách jsou příslušné košíčky označeny pouze názvem druhu (často nesprávným) a v lepším případě také logem "výrobce".

   Prodejce (na rozdíl od akvaristů) zřejmě původ rostlin moc netrápí, hlavně když se to prodá. Úpadek obchodní etiky jde dokonce tak daleko, že jsou nabízeny i ryze suchozemské druhy, které pod vodou jen krátkodobě přežívají. Mimochodem, z informace v příspěvku Vladimíra Pelikána, že se jako "akvarijní rostliny" prodávají také tradeskancie (voděnky), jsem se upřímně zhrozil. Při sebemenším poškození křehkých lodyh tradeskancií totiž z poraněného místa vytéká buněčná šťáva plná tzv. rafidů - drobných jehlicovitých krystalků šťavelanu vápenatého (jsou známé také například z populární pokojové dieffenbachie). Když se tyto ostré jehličky dostanou do vody, mohou ryby rychle usmrtit. Nu, alespoň si brzy půjde nešťastný důvěřivec koupit nové. Další doklad neprofesionálního chování prodejců.

   Plně se připojuji k postesknutí, že z prodejen mizí nenáročné vodní "plevele" (nepočítám - li občasné nehorázně drahé kelímky s jávským mechem). Proč je pro začátečníka tak obtížné sehnat běžné plovoucí rostliny (Salvinia, Wolffia, Riccia a třeba také Ceratopteris pteridoides)? Kam se poděly třeba "plevelné" řečanky (Najas)? Inu nedají se tak snadno napěchovat do košíčků a pohodit do prodejní nádrže. Že by byly do akvária vhodnější než efektní submerzní Alternanthera nebo Acorus gramineus? Ale jděte, vždyť prodejci by byli sami proti sobě. Oč dříve koupená rostlina zajde, o to dříve si zákazník půjde koupit novou.

   Dá se s tím vůbec něco dělat? Nešlo by nějak zařídit, aby prodejci výrazně označovali emerzně pěstované a extrémně náročné rostliny? Obávám se, že ne. Potraviny, lidská i veterinární léčiva a částečně také krmiva podléhají zvláštním předpisům. Akvarijní rostliny nikoliv. Nikdo nemůže prodejci uložit povinnost informovat zákazníka, v jakých podmínkách byla rostlina vypěstována. Osvěta v odborných časopisech (například v AT) by asi moc nepomohla, protože drtivá většina běžných zákazníků takové časopisy nečte. Nabízí se také otázka, zda by takové osvětové tažení proti emerzním výpěstkům v AT vůbec prošlo - časopis je přece závislý také na inzerci producentů rostlin.

   Problém s choulostivými výpěstky "na jedno použití" se koneckonců netýká jen akvaristiky. Stejná praxe (kup si, chvilku se potěš a až ti to chcípne, tak to vyhoď a kup si nové) funguje například také při prodeji pokojových květin - mám na mysli ony atraktivní, chemicky vyhnané výpěstky z Holandska. Proč by tedy akvaristika měla být výjimkou?

   Nezbývá mi, než předcházející řádky zakončit hořkým konstatováním, že tržní prostředí etiku prodeje akvarijních rostlin rozhodně nezvýšilo (o odborné úrovni prodavačů ani nemluvě). Berme to jako impuls k větší vzájemné solidaritě a intenzivnější "prvobytně pospolné" výměně našich přebytků.

  Lucky ( 22.7.2000 - 15:15 )
  Re: Emerzní rostliny v akváriu (Re: Rostliny)

   Lucky chtěl svým příspěvkem hlavně říct, že když už se rozhodnete pěstovat akvarijní rostliny, tak je také potřeba splnit alespoň několik základních podmínek pro to, aby to to bylo vůbec možné. A tou nejzákladnější podmínkou je dostatek světla. To ovšem bohužel dodnes nepochopili ani výrobci "profesionálních" akvarijních kompletů s jejich osazením 2 zářivkami na 250 L. Obávám se že v takovém akváriu neporostou ani rostliny od souseda z akvária a na to jsem chtěl hlavně upozornit. Osvěta kolem osvětlení je bohužel velmi malá a normální smrtelník je neustále strašen zelenou řasou atp.

   O tom, že přednost by měly dostat rostliny submerzně pěstované asi není sporu. Háček je ovšem asi opravdu v tom, kde je zakoupit, protože to co se prodává v akvaristikách je 100% vše pěstováno emerzně (AquaDaho, Rataj...). Takže, když už nebudete mít přístup k ničemu jinému, než k tomu "zooshopovému emerzu", tak aspoň pořádně sviťte, třeba se vám něco chytne, protože jinak ty kytky budete kupovat pořád dokola k velké radosti obchodníků. Plně souhlasím se shrnutím v příspěvku od MM.

  Nick ( 22.7.2000 - 18:44 )
  Re: K etice prodeje rostlin (také Re: Rostliny)

   Váš článek mě velmi zaujal svou odborností, škoda jen, že Vaše poznatky nejdou zúročit třeba jen na tomto serveru popisem rostlin, kterých bychom se měli vyvarovat. Články pana Rataje totiž můžou být v AT spíš skrytou reklamou.

  Bee ( 24.7.2000 - 07:21 )
  ano,ano,ano

   Jedině souhlas...Když si já blbec spočítám, kolik jsem utratil za rostliny...(Už jsem se zařekl, ani ránu... teď mám v akváriu doušku, nějakou tu bakopu...zápasím s řasami (Jedna zářivka je málo, já vím, ale nevyhodím kryt za 14 stovek, že?)...Můj otec, bývalý akvarista, jen kroutí hlavou, když vidí mé "nádobíčko" kolem... Pamatuju si jako malý tu "džungli", kterou měl v akváriu s jednou obyč. žárovkou a bez jakéhokoliv generování CO2.

  Vladimír Pelikán ( 26.7.2000 - 02:18)
   Poděkování účastníkům diskuse

    Musím říci, že jsem byl překvapen otevřeností diskuse, kterou se mi podařilo neúmyslně vyvolat na diskusních stránkách akvarium.cz. Mezi účastníky jsou kvalifikovaní odborníci, doufám, že probereme i další, široké akvaristické veřejnosti nepříliš známá témata.

   Asi se shodneme na jedné z nejdůležitějších příčin, proč mnohým akvaristům nerostou takzvané "akvarijní" rostliny. Jsou to v naprosté většině rostliny vypěstované emerzně (na suchu), z nichž jen málo druhů je schopno vytvořit submerzní (ponořenou) formu. I tyto rostliny však vyžadují "zvláštní zacházení" po přinesení z obchodu. Jemnolisté druhy často během krátké doby začnou žloutnout, ztrácet listy, v dobrých světelných podmínkách vytvářejí na vrcholu listy submerzní, které jsou přizpůsobené vodnímu prostředí. (Jak začíná takový proces ztráty emerzních listů ve vodě akvária můžete vidět na titulní fotografii Jaroslava Eliáše časopisu Akvárium, terárium červencového čísla roku 2000.) Pokud ostatní podmínky v akváriu jsou příznivé, mají šanci dále růst. Hlavním problémem však zůstává, že tyto druhy často nejsou schopny v akvarijních podmínkách růst tak dobře, jako pravé ponořené vodní rostliny, které na suchu buď nerostou vůbec, nebo jen v nouzi přežívají nepříznivé období v zakrslém stavu.
   Luxusním představitelem tohoto typu je madagaskarský Aponogeton ulvaceus (kalatka šroubovitá?), který roste v cyklicky zaplavovaných jezerech v neuvěřitelném množství. Podle údajů Gerda Eggerse (AQUA PLANTA) ze dvou přednášek (Liberec, České Budějovice), jsou v období sucha hlízy s nepatrným zbytkem listů těženy "jako brambory" v pásu širokém asi metr, ostatní plocha je chráněna pro další existenci a přirozené množení druhu. U nás je ale neseženete. Nebo snad ano?

   Typicky submerzní rostliny však z obchodů vymizely, pěstitelům a dovozcům stačí k udržení slušné existence "kytky". Zákazník to koupí a za měsíc: "Na shledanou!" Kolik lidí už tohle nesmyslné vyhazování peněz odradilo od akvaristiky?

  Nick píše: "...Články pana Rataje totiž můžou být v AT spíš skrytou reklamou."

   Ty články skutečně jsou skrytou reklamou. Reklama je tak dobře "skrytá", až je do očí bijící. Ve slušných médiích je taková reklama alespoň drobným písmem označována jako placená. Snad to ukládá i některý z našich mediálních zákonů. Možná máme mezi čtenáři právníka...
Když se podíváte na poslední stranu AT (mám před sebou půjčené č. 7-2000), najdete "Ceník a technické podmínky inzerce". Je tam přímo uvedeno: "Placená inzerce formou článku (reportáže) s barevnými fotografiemi: 1 strana 7 500 Kč." Když vyšla "reportáž" o pěstírně Rataj, byl pod ní podepsán sám šéfredaktor. Jsem přesvědčen, že kdyby Rataj neplatil časopisu značné částky za reklamu (a pokud zde nejsou další - skryté důvody), těžko by šéfredaktor (je to přírodovědně vzdělaný člověk, ichtyolog) "pustil" články, které obsahují tolik nesmyslů, jako články Karla Rataje. (A je jedno, jestli seniora nebo juniora, který teď přebírá v AT aktivitu.)

   Například AT č.12-1999, Rataj ml., "Problémy s pěstováním rostlin"):
   ";...Nelze opomenout ani skutečnost, že emerzní rostliny mající listy nad vodou pracují s plným výkonem a jsou energeticky "nabité". Naopak, rostliny pěstované pod vodou nemají dostatečné zásoby energie, ani když rostou dobře. Proto se hůře přizpůsobují změnám podmínek. Máme dlouholeté zkušenosti s tím, že emerzní rostlina ponořená pod vodu začne prakticky okamžitě vytvářet submerzní list a přechod ze suchozemské fáze na růst pod vodou je velmi rychlý (jedná se o dny, maximálně týdny). Autor nicméně nepopírá, že pěstování rostlin nad vodou je také ekonomicky výhodnější...."

   Seriál plný "překvapení":
   V čísle 3-2000 se dozvíme, že:
   "...Kyslík, pokud je v akváriu v přebytku, funguje jako jed. Voda má omezenou kapacitu pro jímání plynů. Nadbytečné prokysličování tedy vede samozřejmě k tomu, že kyslík z vody vytlačuje ostatní plyny, především CO2. ..."

   Číslo 4-2000:
   "... Pokud kořeny rostlin hnijí a černají, není to ulehlostí a malým prokysličením akvarijního dna, ale tím, že rostlinám něco chybí, proto málo asimilují a málo produkují kyslík. Uhnilé kořeny jsou příznakem chyby ve výživě rostlin a ne malého obsahu kyslíku v akvarijním dně jako celku ! ..."

   Číslo 7-2000:
   "... Pro akvária naprosto nedoporučujeme světelné zdroje svítící "chladně" tedy namodrale. Tyto zdroje výrazně podporují růst řas. ..."

   Jsem zvědav, jaká další překvapení nám AT chystá v dalších dílech seriálu o "správném" pěstování akvarijních rostlin...

   Šéfredaktor si ovšem v úvodníku č. 3-2000 pochvaluje: "... Články o rostlinách v posledních číslech AT jsou ukázkou toho, jak různí autoři dokázali nezávisle na sobě omezit znehodnocující šumy a tím vlastně zvýšit informační hodnotu svých příspěvků. ..."

   Musím také říci, že tato kritická stanoviska jsem RNDr. Jindřichu Novákovi sdělil osobně dávno před tím, než jsem začal uvažovat o stránkách www.

   Rád bych na závěr poděkoval za odborný výklad panu "MM",
těšíme se na jeho další příspěvky.

 

Doplňující informace:

Účastníky diskuse na akvarium.cz jsem byl vyzván abych vysvětlil,
v čem jsou Ratajovy výroky chybné. Rád tak činím:

(Musím říci, že seznam těchto výroků není vyčerpávající, vybral jsem jen ty nejvíce do očí bijící...)

   V čem je chybné Ratajovo tvrzení AT č. 12 - 1999, vysvětlil ve svém příspěvku pan MM (22.7. 2000-14:14) dostatečně vyčerpávajícím způsobem (viz výše).

   K výrokuAT č. 3 - 2000:
   Kyslík
v akváriu v žádném případě nemůže fungovat jako jed ani v nadbytečném množství. Tento výrok považuji za zjevný nesmysl. Kyslík v jakémkoliv množství podporuje mineralizační a nitrifikační procesy v akváriu a zabraňuje anaerobnímu rozkladu. Při urychlené mineralizaci rybích výkalů vzniká ve zvýšené míře také CO2, který podporuje růst rostlin společně s dalšími živinami uvolňovanými do vody. "...Nadbytečné prokysličování vede..." Rataj zaměňuje provzdušňování s prokysličováním. Píše m.j o filtrech poháněných vzduchovacím motorkem nebo o filtrech turbinkových s přisáváním vzduchu. Provzdušňování, ať je prováděno vzduchovacím kamenem, filtrem nebo vodním čerpadélkem s přisáváním vzduchu a zvýšeným pohybem hladiny nemůže výrazně zvýšit obsah kyslíku nad rovnovážnou (nasycenou) úroveň.
(Viz rozpustnost plynů ve vodě). Naopak, chybí-li ve vodě CO2, tzn. vzniká činností rostlin jeho deficit (nedostatek), pomáhá provzdušňování vody tento nedostatek doplnit vzdušným CO2, stejně jako kteréhokoliv jiného plynu obsaženého ve vzduchu. Mimochodem:CO2 je zhruba 40x rozpustnější ve vodě, než kyslík O2. Ve vzduchu je ho však mnohem méně. Kyslík z provzdušňování se ve vodě nemůže rozpouštět na úkor CO2 a "vytlačovat ostatní plyny". Jinak by tomu ovšem bylo, kdybychom používali čistý kyslík k prokysličení vody a měli nad hladinou uzavřený prostor zaplněný pouze kyslíkem. To ale nikdo nedělá (s výjimkou přepravy ryb v uzavřených pytlících s vodou nafouknutých čistým kyslíkem). CO2 bychom také mohli z vody vylučovat vzduchováním tehdy, kdyby jím voda byla přesycena. Takový případ nastává málokdy ve dne, může však nastat v noci, kdy rostliny pouze vydechují CO2 a společně s rybí osádkou spotřebovávají kyslík. V takové situaci ovšem provzdušňovat (snižovat kyslíkový deficit) musíme, abychom zachovali při životě ryby. Stejná situace může nastat v akváriu s větším množstvím ryb i ve dne. Proto bylo ostatně vzduchování (nejen) do akvaristiky zavedeno. Důležitým "vedlejším" efektem provzdušňování (filtrace atd.) je pohyb vody v celém vodním sloupci, který vyrovnává teplotu a roznáší živiny k listům rostlin. To je však už jiná kapitola... (viz "Výživa akvarijních rostlin")

   K výrokuAT č. 4 - 2000:
   Hnití a černání kořenů je vždy projevem anaerobního rozkladu v substrátu dna.
Jen zopakuji, že tlení je proces probíhající za přístupu kyslíku, tedy aerobní, zatímco hnití je proces probíhající za nepřístupu kyslíku, tedy anaerobní. Černání písku v profilu dna pomáhá nedostatečná údržba akvária s rybami (odkalování), příliš vysoká vrstva písku, jeho příliš malá zrnitost a všechny další důvody vedoucí k nedostatku kyslíku v akváriu. Jako příklad rostliny, která anaerobním procesům ve dně dokáže odolávat, Rataj uvádí rostlinu Potamogeton perfoliatus. Z tohoto příkladu pak vyvozuje zobecnění na všechny vodní rostliny, že v anaerobním dně dokáží udržet při životě svůj kořenový systém a úspěšně čerpat živiny. Toto zobecnění je chybné. Řada druhů vodních rostlin přizpůsobených životu ve stojatých vodách dokáže žít v částečně anaerobním prostředí ve vrstvách těsně nade dnem a udržet v tomto prostředí svůj kořenový systém, oddének (rhizom) s vegetačním vrcholem. Může v něm dobře prosperovat. Jsou to např. i známé stulíky (Nuphar), lekníny (Nymphaea) apod. Pro tyto rostliny je příznačné, že mnoho z nich vyhání listy až na hladinu, kde si odebírájí ze vzduchu či povrchové vrstvy prokysličené vody ty látky, které jim v anaerobní části vodního sloupce mohou chybět. Mnoho dalších rostlin však podobnou adaptaci na podmínky v tomto prostředí nemá. Necháte - li "zestárnout" akvárium s hustým porostem např. kryptokoryn tím, že nebudete pravidelně odkalovat dno a odstraňovat detrit (organické zbytky všeho druhu) po rybách v něm žijících, můžete se snadno dožít nemilého překvapení. Při jednorázovém překrmení (zvláště umělým krmivem) či prudkém oteplení (nástup letních veder) může během několika hodin nastat takový úbytek kyslíku, že vám zkolabuje celé akvárium (obvykle přes noc). Kryptokoryny shodí všechny listy a pokud včas zasáhnete, možná se vám jich pár podaří zachránit přenesením do čerstvé vody. Ze zbytku oddénku s vegetačním vrcholem rostliny po čase vyrostou. Ryby už asi ne. Po takové anaerobní katastrofě nezbývá, než písek vyjmout z akvária, pořádně proprat a začít znova.
   Je třeba rozlišovat vodní rostliny z různých typů přírodních biotopů, což Rataj nečiní. Na vzduchu totiž rostou všechny stejně (v hydroponii užívané v jeho sklenících) a které na suchu nerostou, ty nepěstuje a (až na výjimky) neprodává. Rostliny samozřejmě mohou uhynout díky nedostatečné výživě a nevhodným podmínkám vytvořeným v akváriu, pak ovšem kořeny i celou rostlinu ztratíme bez projevů černání (anaerobního rozkladu) s výjimkou nejsilnějších částí (hlíz, rhizomu), které mohou hnít uvnitř hmoty i v aerobním prostředí. Ten zápach si zapamatuje každý.

   K výrokuAT č. 7 - 2000:
   Tvrzení, že zářivky chladných bílých spekter podporují růst řas je nepodložené. (Viz Rostliny a světlo)
Rataj své tvrzení nedoložil (jako ostatně mnoho jiných) žádným seriózním údajem založeným na vědeckých pramenech.
(Obchodně - propagační materiály fy Dennerle - viz Ratajem chybně ve stejném čísle citovaná a interpretovaná spektra) za takový zdroj nepovažuji, přestože se jedná o zahraniční firmu s tradicí. Řasy, které nám rostou v akváriích (a je jich celá řada), rostou stejně jako vyšší rostliny dobře i pod teple - bílými zářivkami TESLA. (Mimochodem - přímým dotazem ve zkušebně Tesla Králíky mi nebyli schopni podat seriózní údaj o udávané životnosti (střední délce života) vyráběných zářivkových trubic.) Smiřme se s tím, že v akváriích s nadbytkem živin a silným osvětlením nám řasy porostou stejně dobře, jako vyšší rostliny. Postiženy bývají často pomalu rostoucí druhy jako Crinum nebo Anubias. Je nutné akvárium častěji odkalovat, částečně ubrat na intenzitě osvětlení, zkrátit dobu osvětlování na nějaký čas až na 8 hodin denně (zvláště pokud do akvária přichází mnoho denního světla) a v těchto směrech experimentovat. S heslem "sviťte a bublejte" nevystačíte. Zkuste si zajistit pár druhů rostlin od zkušenějších akvaristů z jejich akvária. Třeba to budou právě ty druhy, které se na podmínky akvária dokáží adaptovat lépe, než druhy zakoupené v obchodě.

   Jakmile vyjdou další díly seriálu "o správném pěstování rostlin" z dílny časopisu AT, určitě vás seznámím s novými "perličkami" jejich autora.

   (08-2001) Poznámka:
Zatímco výše uvedený seriál Rataje jun. se z AT nenápadně vytratil, s "plnou párou" jej nahradil seriál "Echinodory a Flora Neotropica" Rataje seniora. AT 7-2001 oslavilo 20. výročí Ratajova "objevu" (jedná se o podvrh), přestože šéfredaktor RNDr J. Novák je o pozadí "nálezu v Africe" informován... Tímto padly v AT jakékoli (pomyslné) bariéry a možné je vše... (viz také "Pes jitrničku...").

 

Vladimír Pelikán

      

diskusní fórum: http://www.akvarium.cz/modules.php?name=Forums
archiv on-line diskusního fóra: http://akvarium.hyperlink.cz/diskuse.htm

 

AKVÁRIUM - VLADIMÍR  PELIKÁN - AKVÁRIUM


 
AKVÁRIUM  PELIKÁN  -  ZPĚT  NA  TITULNÍ  STRANU