Diana Walstadová ve své knize cituje
výsledky zajímavého pokusu, které zveřejnil v roce 1987 K. Richards.
Autor porovnal výsledky různých dvojkombinací zářivkových trubic 40W pro fotosyntézu pěti druhů
sladkovodních rostlin a mořských řas. Předpokládal, že nejlepších výsledků bude dosaženo se
zářivkou Vita-Lite (zářivka s plným spektrem určená pro pěstování rostlin). Výsledky pokusu
však byly proti očekávání odlišné. Nejlepšího výsledku nedosáhla kombinace dvou zářivek
Vita-Lite, ale Cool-white (chladná bílá) v kombinaci s Vita-Lite. Výsledky různých kombinací
jsou zřejmé z přiloženého grafu.
Elodea byla umístěna do hermeticky uzavřených průsvitných trubic.
Vyprodukovaný kyslík - údaj v [ml] - byl změřen jako objem vody vytlačené fotosyntetickým
kyslíkem po 24 hodinách nepřetržitého osvětlení.
Neměl jsem možnost studovat původní text s popisem uspořádání pokusu. I přes názornost
výsledků se však nabízí několik otázek, na které by bylo nutno před přijetím
jakýchkoliv zobecňujících závěrů nejdříve znát odpověď:
- O jaké typy trubic (přesné typové označení) se jednalo
- Jaký byl celkový světelný tok konkrétních typů trubic (katalogový údaj)
- Jaké byly spektrální charakteristiky světelného výkonu jednotlivých typů trubic
- Jakým způsobem byla zajištěna výživa rostlin, zejména CO2
- Jakým způsobem byly minimalizovány faktory ovlivňující přesnost pokusu (teplota, množství rostlin atd.)
Bez těchto doplňujících údajů totiž nelze z naměřených hodnot odvozovat jakékoli závěry o vlivu
spektra jednotlivých typů zářivek na růst rostlin, pokud nejsou přesně známy použité typy trubic
a jejich parametry (světelný tok a jeho rozložení ve spektru). Nahlédnutím do katalogů je
možno zjistit, že rozptyl parametrů (světelný tok resp. měrný výkon) je nejen u různých výrobců,
ale i u jednotlivých barevných odstínů jediného výrobce tak velký, že může podstatným způsobem
ovlivnit naměřené hodnoty. Světelný tok (nejen) zářivek je standardně měřen metodou, při které
je zohledňována citlivost lidského oka na různé barvy; pro přesnější popis světelného toku
fotosynteticky účinného záření ve vyzářeném světle by bylo nutno tyto údaje získat odlišným
postupem. Srovnatelnost výchozích podmínek (světelný tok) pro jednotlivé typy je tedy
na první pohled velmi slabým místem výsledků pokusu. Dohledávat přesnější údaje zpětně
dnes zřejmě nemá velký smysl, poněvadž použité typy trubic se již s největší pravděpodobností
nevyrábí (rozuměj: v provedení a s parametry roku 1987).
Výsledek pokusu K. Richardse (1987):
Vliv různých kombinací zářivek různých odstínů a výrobců na intenzitu fotosyntézy rostlin
Elodea. Měřeno jako objem kyslíku vyprodukovaného rostlinami uzavřenými do průsvitného
válce po nepřetržité délce fotosyntézy (ozáření rostlin) 24 hodin. Použity zářivky 40 W.
|
|
Navzdory skutečnosti, že srovnatelnost výchozích podmínek pro jednotlivé typy
a odstíny trubic (světelný tok) zřejmě nebyla v pokusu zohledněna (a tím by také bylo možno
vysvětlit rozdíly mezi výsledky dvojic stejných trubic), nárust výkonu fotosyntézy u trubic
s vyšší barevnou teplotou (CW, DL - zhruba 5000 až 6500 K, WW - 3000 K, VL - ?), tedy s větším
podílem krátkovlnných (modrých) složek světla je zřejmý. Zde i podle dalších dostupných
informací (a v neposlední řadě i zkušeností akvaristů) je určitá výhoda oproti teple bílým
zářivkám, které vyzařují větší podíl světla v dlouhovlnné oblasti (červené a žluté složky).
Z výsledků (nejen tohoto) pokusu také vyplývá, že rovnoměrnější spektrum (kombinace všech
barevných složek) je spolehlivější cestou k výsledku, než zdůraznění jen některých barev
(resp. potlačení ostatních). Cesta k nejlepším růstovým výsledkům však prokazatelně vede
přes trubice s vyšší teplotou chromatičnosti (chladná bílá, denní bílá - zhruba 5000 - 6500 K),
nikoli přes barevné (růžověfialové) "speciály" (18.000 K apod.). Nesmíme ale
zapomínat, že stejně důležitým údajem jako barevná teplota (ne-li důležitějším) je hodnota
světelného toku trubice [lm], která symbolizuje její energetickou účinnost (čím vyšší hodnota,
tím účinnější trubice).
Bylo by jistě velmi užitečné po letech zopakovat podobné pokusy s moderními typy
zářivkových trubic (běžně dostupnými na trhu), přesně popsat výchozí podmínky a zveřejnit
získané výsledky. Není nad to prověřit si (na výrobci i obchodu) nezávislým kvalifikovaně
provedeným pokusem funkčnost výrobků pro daný účel využití. Pokusím se získat další (novější)
konkrétní údaje o srovnávacích měřeních zdrojů fotosynteticky účinného záření.
Další podrobné informace:
Akvarijní rostliny pod umělým osvětlením
Přehled parametrů zářivek 120 cm/36 W na českém trhu